Kufry u dveří, moc černé srocení.
11. marca 2020 18:54,
Prečítané 317x,
kristian66,
Nezaradené
Kufry u dveří, moc černé srocení.
Rychlíky do Prahy řítí se
svým novým rozchodům.
Praha je ztracená
v peřinách zklamání.
A já ti to, miáčku,
všechno zas
odpouštím,
odpouštím.
Odpouštím ti lásku, která shořela,
odpouštím ti sníh, který nenapad,
odpouštím ti z výšky dlouhý, strašný pád.
Odpouštím ti kytky, co jsem nechtěla,
básně, co si ukrad z Kainara,
odpouštím ti místa, kam jsi nikdy nedosáh.
Odpouštím ti chůzi kačera,
řeči, který jsem slyšet nikdy nechtěla,
odpouštím ti moc jídla, která smutně chutnala.
Já ti to, miláčku,
všechno zas,
odpouštím.
Odpouštím ti vyznání o tři domy dál,
v pokojích, kde já nikdy nebyla.
21.11.2024
…….. chcel by som na tom niečo zmeniť, ale jednostaj pretrváva ten pocit, že som nepovedel z mosta do prosta nič na ostatok bol chaos, ktorý som neustál stratil som ideu pneumu umanutú prišiel na ranu bola škoda hrkútať neviem upútať hútal som zaodený akoby to bol sen a ja sa nezobúdzam z núdze hľadal som medze ale z ruky mi nikto nezobal preto mi dali na hlavu [...]
21.11.2024
cesta sťa tento život z, ktorého ma vysťahoval ako ´samovraha´ ma zoval musel som to zochabiť stál ako socha oni ma prišli zabiť vábničky som sláb nemám koníčky iba výčitky za svoje vyčíňanie oni ma vycvičili nabic hic a holá ric machiavelliho strach z diaľav nemožný stav, ktorý ľudia vidia bojím sa otvoriť hubu nesproboval som sa dopátrať lesa rúk nasadili mi do [...]
21.11.2024
diametrálny rozdiel vo vnímaní existencia stracená k mání prišlo zneuznání pneumy priam vyumelkovaná nána pred telkou hlavu sklání, aby predišla klání rozhání mračná zázračná nad vecou sebespytovaní strach to nahání usebrání pán žebrá s brachiosaurom machiavellika to nebola moje klika od hospodina sedmospáča ranné vtáča ma nevytáča oddelím zarno od plevy [...]
Celá debata | RSS tejto debaty