Kufry u dveří, moc černé srocení.
11. marca 2020 18:54,
Prečítané 430x,
kristian66,
Nezaradené
Kufry u dveří, moc černé srocení.
Rychlíky do Prahy řítí se
svým novým rozchodům.
Praha je ztracená
v peřinách zklamání.
A já ti to, miáčku,
všechno zas
odpouštím,
odpouštím.
Odpouštím ti lásku, která shořela,
odpouštím ti sníh, který nenapad,
odpouštím ti z výšky dlouhý, strašný pád.
Odpouštím ti kytky, co jsem nechtěla,
básně, co si ukrad z Kainara,
odpouštím ti místa, kam jsi nikdy nedosáh.
Odpouštím ti chůzi kačera,
řeči, který jsem slyšet nikdy nechtěla,
odpouštím ti moc jídla, která smutně chutnala.
Já ti to, miláčku,
všechno zas,
odpouštím.
Odpouštím ti vyznání o tři domy dál,
v pokojích, kde já nikdy nebyla.
08.12.2024
Vymlácený sklíčka z vitráží, a mříže rezavý. Starý oprýskaný nádraží, kde vlak už nestaví. Vajgly v květináčích a tuny prachu na římsách. Zarezlý výhybky, tvý starý sny, spí utopený v kopřivách. Kolikrát sis duši spálil, když´s ty sny chtěl vyrvat ven? Kolikrát se jiní smáli tvýmu boji s osudem. Kolikrát se jiní smáli a [...]
08.12.2024
V mokrém domě náhle cesta zastavena proudy deště jsou táhlé zmokla i má žena, v šeru a v temnotě kde ze stropu kape voda sedíme tiše nehnutě věříme, že se to poddá, raději i stan v tom domě máme obklopený kalužemi i ty těžké chvíle jsou staré známé požehnané mezi všemi, po noci však přijde den absolutnem vykouzlen my půjdeme s písní dál tou [...]
08.12.2024
zľakne sa a kľakne taktne tne do živého boha pustého človeka z kapusty ktorý mu skrz prsty uniká je to asi mnemotechnika v cmote chemoterapie diskordiána, ktorému sa otvára telesná schrána aby to riskol ten mord bude sa to diať stačí vytrimac príde zima nespokojnosti jeho velebnosti kata v cele smrti chcel by praštiť hlavou o zeď tak ho prosím z omylu vyveď
Celá debata | RSS tejto debaty