666

rozoberám svoju karmu do extrému aká rozobrala mňa matka xxxako somráka zmráka sa nad cintorínom duší srdce búši o sto šesť v púšti vedomia zlého svedomia za hrsť drobných detí medzi životom a smrťou

roky, ktore som nebol v poriadku ubehl iostali len masky náreky psychické škreky

telesná existencia duše mnou kníše navyše som samovrahom z duše na slovo vzatým ako najatým vrahom seba

Oplzlé poznámky. Anna spí. Nemravné návrhy. Anna spí. Nechutné dotyky. Anna spí. Reže sa do krvi a sebe sa mstí. To nie si ty. Ten obraz, čo tvorí ten tmavý kút. To nie sme my. Tie vyčítavé tváre. Nesnaž sa prosím zabudnúť.

kto ťa má rád takého ako si život ti preteká medzi prsty spodnými prúdmi uniká podstata je to tvoja nešťastná fáta

Zteče pár tvých slaných slz lehkých a tichých to že už nejsme pár. Když ret je zdrží nad strží ustrnou tiše pohlédnou plaše na špičky bot. A pak splynou s mou slinou v pouhopouhý pohyb se rozplynou. Planý a tichý, slaný a chabý záhyb moci mých slov. V rádiu dechovka na přání pro Marii s rodinou.

temné ráno studené lono medzi tieňmi pomníkov hľadám cestu von nie je to ono nie je to ono ticho závidím sám seba nenávidím na život a na smrť pre temné ráno kde ono nie je ono studené lono o vesmír ďalej len sa smej bude hej nemá to dej

nepoznávám město nepoznávám ulice nepoznávám přesto nepoznávám, kde končí hranice nepoznávám člověka nepoznávám tváře nepoznávám, co nečeká nepoznávám prázdnou stranu snáře nepoznávám tebe nepoznávám sebe nepoznávám tebe nepoznávám nikoho

jsi moje temné srdce co pravdu v rukou má jsi moje černé slunce a svítí z tebe tma jsi moje smutná naděje když je kolem smích jsi něco, co se nechvěje když mě budí křik jak ti vcházím naproti toužím něco chtít jak polekané zvíře nacházím v tobě klid mezi tvými tvářemi si stále vybrat váhám jsi jenom jedna jediná smrt mladého sebevraha

teplá krv prúdi žiloumám v paži nekonečnosť slovdiskurzubez chrbtovej kostivedomia, ktorá je zlomenálebo prehovoril som svoje slovometafyzickej újmyprázdnej slamy