„I can give you an immaterial soul. I’ll give you indeterminism. It doesn’t matter. What I’m going to say is that is not going to help. I’m going to say, in the end, what you do flows from the way you are, even in your deepest spiritual characteristics. You’ve somehow got to get to be responsible for being the way you are. But you can’t… You […]

Vždycky jsem miloval definice to krásné neboť a jest a píšu si jenom tak pro radost, abych pochopil jazyk a taky jsem se utápěl v kaligramech, jenom abych pochopil slova Dneska vím, že v jazyku je všechno a nic v jazyku je pochopení ale pramení z něj i nenávist a přece je něco za ním, něco co by se dalo nazvat bios, neco na čem i jazyk stojí a bez čeho není to ani ono proto […]

Historical pessimism and the sense of the tragic are recurrent motives in European literature. From Heraclitus to Heidegger, from Sophocles to Schopenhauer, the exponents of the tragic view of life point out that the shortness of human existence can only be overcome by the heroic intensity of living. The philosophy of the tragic is incompatible with the Christian dogma of salvation or the […]

I used to wanna save everybody Now I just wanna save what’s left Of myself now. Strength diluted in each foray, Compassion stretched too thin, Rescue efforts for the masses. But as parts of me crumbled, Splintered hopes lay scattered, I learned to choose preservation. Blurred lines of duty and sacrifice, Burdened with their broken pieces, Did little to mend my own. Strained, exiled […]

Dnes nie som doma. Leštím nábytok. Nejaký ten krištáľ. Mušky v porceláne. „Pozri sa na ne, ako sa krásne drobia. Ako náš život. No nie je to milé?“ Tak ešte zrkadlá. Kryštály tvojho ľadu. A z vlastnej kože cudzie faksimile. Verné.

Zuckův mystický, magický metaversum bude peklem pro každého na Zemi KAREN HUNT aka KH MEZEK, 9. listopadu 2023 READ IN APP Lex říká: „Takže bys teoreticky mohl mluvit se zesnulými blízkými, že?“ A Zuck na to: „Jo, tomu se říká hra na boha – za jejíž vývoj můžeme mít problémy.“ Byla to jen další obyčejná noc na Cestě lemované třpytivými […]

Raz budeš bozkávať zem, po ktorej kráčaš. A ústa každej lásky, ktorú si kedy spečatila bozkami, stíchnu. A napokon sa do tej zeme uložíš, sebou nepobozkaná, ale s vedomím, že žiaden z bozkov, ktorými ťa táto zem zasypala nebol judášsky. Až na ten úplne, ale úplne posledný, horúci bozk na rozlúčku. Tvoj.

Niekde na polceste medzi súhvezdím Labute a Lýry sa horné cesty dýchacie – tvoje a moje stretli v bode kozmického dotyku a ja som v tej chvíli uverila, že život mimo čiernej diery je predsa len možný. Ani som nedýchala – tak veľmi som sa bála, že sa tvoje astrálne telo prežiarené ohňostrojom motýľov a detonujúcich galaxií (na Zemi ho v tebe odpáliť […]

My dad has been talking to me about Nietzsche since I was about 10, and I never really much liked the guy, based on what my dad told me about him. Turns out, as I learned in my later years, my dad actually didn’t really understand his philosophy, or twisted it to fit his own philosophy. I went from thinking Nietzsche was a depressive dick, to thinking he was right about a lot of things. To […]