nepoznávám

24. februára 2020 12:57, Prečítané 550x, kristian66, Nezaradené

nepoznávám město
nepoznávám ulice
nepoznávám přesto
nepoznávám, kde končí hranice

nepoznávám člověka
nepoznávám tváře
nepoznávám, co nečeká
nepoznávám prázdnou stranu snáře

nepoznávám tebe
nepoznávám sebe
nepoznávám tebe
nepoznávám nikoho

Debata ( 0 príspevkov )

Celá debata | RSS tejto debaty

Ďalšie články od tohto blogera

Zarezlý výhybky

08.12.2024

Vymlácený sklíčka z vitráží, a mříže rezavý. Starý oprýskaný nádraží, kde vlak už nestaví. Vajgly v květináčích a tuny prachu na římsách. Zarezlý výhybky, tvý starý sny, spí utopený v kopřivách. Kolikrát sis duši spálil, když´s ty sny chtěl vyrvat ven? Kolikrát se jiní smáli tvýmu boji s osudem. Kolikrát se jiní smáli a [...]

Zastavení v mokrém domě

08.12.2024

V mokrém domě náhle cesta zastavena proudy deště jsou táhlé zmokla i má žena, v šeru a v temnotě kde ze stropu kape voda sedíme tiše nehnutě věříme, že se to poddá, raději i stan v tom domě máme obklopený kalužemi i ty těžké chvíle jsou staré známé požehnané mezi všemi, po noci však přijde den absolutnem vykouzlen my půjdeme s písní dál tou [...]

tak ho prosím z omylu vyveď

08.12.2024

zľakne sa a kľakne taktne tne do živého boha pustého človeka z kapusty ktorý mu skrz prsty uniká je to asi mnemotechnika v cmote chemoterapie diskordiána, ktorému sa otvára telesná schrána aby to riskol ten mord bude sa to diať stačí vytrimac príde zima nespokojnosti jeho velebnosti kata v cele smrti chcel by praštiť hlavou o zeď tak ho prosím z omylu vyveď

Najnovšie správy