666

Vášeň pro Nicotu jako neutrum je obdobou Lacanova pudu smrti. Když Lacan v semináři Etika psychoanalýzy píše o pudu smrti, začíná odkazem k Sadovi, který mluví o tom, že příroda potřebuje anihilaci a rozklad, aby se mohla reprodukovat. (64) Pud smrti má ve vztahu k řetězu signifikantů podobný význam jako anihilace v přírodě: je to destruktivní puzení, které tento řetěz rozkládá a ničí, a směřuje k nulovému bodu. Zavádí stav nicoty a tím čistí pole Symbolična. Pud smrti je však také „vůlí tvořit z nuly, vůlí začít znovu.“ Je mimo signifikující řetěz a zavádí „ex nihilo, na němž je tento řetěz založen.“ (65) Blanchotův suicidální prostor představuje pud smrti ve stavu zamrznutí: vyřazuje všechny protiklady a diference, tedy i dialektiku ničení a tvoření, a zavádí „distanci od distance.“ Tento prostor neutra mimo bytí a nebytí je prostorem nulového bodu.