– Max Stirner: Jedinec a jeho vlastnictví -BÝT ČLOVĚKEM, NE IDEÁLEM
18. novembra 2024 16:28,
Prečítané 83x,
kristian66,
Nezaradené
Být člověkem neznamená naplňovat ideál člověka, nýbrž zobrazovat sebe, jedinečného. Můj úkol nemusí být v tom, jak realizuji obecně lidské, nýbrž jak si sám sobě postačuji. Jsem svým rodem, jsem bez normy, bez zákona, bez vzoru.
Všechna náboženství, všechny filosofie, všechny politické doktríny přikazují zabývat se neustále cizími věcmi, jako bohem, člověkem, lidstvem, společností, státem, právem, pravdou, atd., nikdy mnou. Pro mne je však důležitá výlučně má věc. „Já“ nemá snášet žádnou nadvládu.
_____________________
08.12.2024
Vymlácený sklíčka z vitráží, a mříže rezavý. Starý oprýskaný nádraží, kde vlak už nestaví. Vajgly v květináčích a tuny prachu na římsách. Zarezlý výhybky, tvý starý sny, spí utopený v kopřivách. Kolikrát sis duši spálil, když´s ty sny chtěl vyrvat ven? Kolikrát se jiní smáli tvýmu boji s osudem. Kolikrát se jiní smáli a [...]
08.12.2024
V mokrém domě náhle cesta zastavena proudy deště jsou táhlé zmokla i má žena, v šeru a v temnotě kde ze stropu kape voda sedíme tiše nehnutě věříme, že se to poddá, raději i stan v tom domě máme obklopený kalužemi i ty těžké chvíle jsou staré známé požehnané mezi všemi, po noci však přijde den absolutnem vykouzlen my půjdeme s písní dál tou [...]
08.12.2024
zľakne sa a kľakne taktne tne do živého boha pustého človeka z kapusty ktorý mu skrz prsty uniká je to asi mnemotechnika v cmote chemoterapie diskordiána, ktorému sa otvára telesná schrána aby to riskol ten mord bude sa to diať stačí vytrimac príde zima nespokojnosti jeho velebnosti kata v cele smrti chcel by praštiť hlavou o zeď tak ho prosím z omylu vyveď
Celá debata | RSS tejto debaty