666

Ticho nosí tvář Boha

a ta se ztrácí v nekonečném hluku a zmatku přehlcených myslí.

Ticho je odpuštění a trpělivost.

Ticho je sekunda po bolestném výkřiku.

Krvácení duše a útěcha přicházející smrti.

Ticho… je předehra

dozvuk šepotu laskavých slov po milování tak horkém,

jako dech vulkánu. Rozcuchává prameny havraních vlasů

a líbá tak něžně, že rudá láva ve tvých žilách taví všechen cit.

Ticho je procitnutí v prvním nádechu

a odpočinek ve vlahém letním dni.

Smíření. Mlčení. Čekání.

Nedokončené řádky rozepsané knihy mezi nedopalky.

Ticho je zbabělost z vyznání. Zahořklá slova na jazyku

Ticho je přívětivé

pokud věříš sám sobě.