tvé dobrovolničení – je to tvůj oblíbený koníček, nebo to děláš z pocitu povinnosti? Proč si myslíš, že je těžké motivovat ostatní, aby dobrovolničili tak jako ty? Mohlo by to být protože je to především pocit viny, co tě nutí plnit svou „povinnost“ být politicky aktivní? Možná že si trochu okořeníš aktivismus tím, že se pokoušíš (vědomě či ne) dostat se do problému s autoritami, nechat se zatknout: ne protože by to bylo praktické pro věc, ale protože to dělá věci více vzrušující, protože to připomene romantiku neklidných momentů, které jsou teď již dávno minulostí. Cítil jsi někdy, že se účastníš rituálu, dlouho zavedené tradice okrajových protestů, které slouží skutečně jen k posílení pozice hlavního proudu? Netoužil jsi někdy potají uniknout nehybnosti a nudě svých politických „povinností“?
Celá debata | RSS tejto debaty