“Hodnota je vždycky hodnotou pre niečo”
26. mája 2024 17:30,
Prečítané 167x,
kristian66,
Nezaradené
“Hodnota je vždycky hodnotou pre niečo”
Ak má druhý možnosť ukázať sa mi, zjaviť svoju interioritu, nemôže to byť javenie v objekte, aj keď prvotné stretnutie s druhým sa deje na úrovni objektivizujúcej telesnosti.
Můj jemný sluch už slyší rašit pupeny, jež se hrnou vzhůru za světlem, v šanci využitkovat pro sebe ten podivný,
neviditelný a všezaplňující zákon rovnováhy a pohybu či času.
Já si svoje soukromí úzkostlivě střežím a nejradši bych byl neviditelný, protože v tomhle bezesporu nepřátelském světě je výhodné chovat se tajemně a držet se stranou, aby nikdo nevěděl, čeho se od vás může dočkat. Smítka, jež vídáš se třepetat v paprscích slunce,
jsou ještě zajímavější, když uvážíš toto:
ten třepot a ruch je známkou, že pod lícem hmoty
je rovněž neviditelný a ztajený pohyb.
23.11.2024
transmisia panstvo sa smeje niekde v tvári humanity omilostenej ideje ktorú mu venuje nie je to sen deklaruje z pekla v, ktorom šaleje roztrhnutý vo dvoje .. Keď je človek odkázaný na Boha asi nemá veľmi na výber. … zavreli sa za mnou dvere ta, kde nikto za mnou nemôže moje ja sa s tým už nepere išlo v zlých stopách a v zlom smere aj tak mu to nikto nežere po [...]
23.11.2024
slová slová ťarcha prchavá vrch, ktorý nabila plešivá speváčka mámi ma v jej tieni hniezdočko vtáčka nechytačka druhý dych makačka mačka vyškriabe jej oči lebo človek mieni a boh mení nič na samovražde není tak prečo pení? sa mu z kečky plešatej herečky? prečo toľko gení? Satanove bečky? je toto zrení? ..
23.11.2024
rácia despondencia kadencia utilitarizovaného stavu kreácia nezmar sa plaší kde-kade iba v tejto krutovláde sprvu postráda vodítko dítko šťasteny? smietko života a štyri steny … hřbitovní kvítí slunce svítí je mi k zblití z toho žití nežití než sa namaniem už tu nie som nebudem keď ma to chytí do hĺbky sa otrasiem toto čití niť po, ktorej [...]
Celá debata | RSS tejto debaty