cítil som, že na takúto bolesť nemám bunky
21. novembra 2024 21:48,
Prečítané 130x,
kristian66,
Nezaradené
……..
chcel by som na tom niečo zmeniť, ale
jednostaj
pretrváva
ten pocit, že som nepovedel z mosta do prosta
nič
na ostatok
bol chaos, ktorý som neustál
stratil som ideu
pneumu
umanutú
prišiel na ranu
bola škoda hrkútať
neviem upútať
hútal som
zaodený
akoby to bol sen a ja sa nezobúdzam
z núdze
hľadal som medze
ale z ruky mi nikto nezobal
preto mi dali na hlavu alobal
aby
som sa pobral
po žobraní
nikoho som neprechytračil
asi
som nestačil
vytrápený
niečo sa mi porobilo
ono ma to pohřbilo
tou súdnou dohrou
aj keď
nervová
trýzeň
vystrouhala grimasu
pouho pouhé existenci
ja
se rouhal
preto
mi je špatne
videl som svoj osud nezvratne
počul pesničku z obohranej platne
myslím, že
boh
ma opustil
aj keď si pamätám matne
akési posunky
cítil som, že na takúto bolesť nemám bunky
08.12.2024
Vymlácený sklíčka z vitráží, a mříže rezavý. Starý oprýskaný nádraží, kde vlak už nestaví. Vajgly v květináčích a tuny prachu na římsách. Zarezlý výhybky, tvý starý sny, spí utopený v kopřivách. Kolikrát sis duši spálil, když´s ty sny chtěl vyrvat ven? Kolikrát se jiní smáli tvýmu boji s osudem. Kolikrát se jiní smáli a [...]
08.12.2024
V mokrém domě náhle cesta zastavena proudy deště jsou táhlé zmokla i má žena, v šeru a v temnotě kde ze stropu kape voda sedíme tiše nehnutě věříme, že se to poddá, raději i stan v tom domě máme obklopený kalužemi i ty těžké chvíle jsou staré známé požehnané mezi všemi, po noci však přijde den absolutnem vykouzlen my půjdeme s písní dál tou [...]
08.12.2024
zľakne sa a kľakne taktne tne do živého boha pustého človeka z kapusty ktorý mu skrz prsty uniká je to asi mnemotechnika v cmote chemoterapie diskordiána, ktorému sa otvára telesná schrána aby to riskol ten mord bude sa to diať stačí vytrimac príde zima nespokojnosti jeho velebnosti kata v cele smrti chcel by praštiť hlavou o zeď tak ho prosím z omylu vyveď
Celá debata | RSS tejto debaty