na odchod brzký zo sveta mi mávalo
18. novembra 2024 15:21,
Prečítané 147x,
kristian66,
Nezaradené
oddelil
ma
od ľudí
aby
mi dal za vyučenou
na kolenou
celý život
som nebol
mal som tú drzosť sa postaviť
k tomu ako muž
a
bola to moja vize
nevyčítal som to v knize
ale v mlze
bytí
života, ktorý nie je k žití
aj keď
rastie hřbitovní kvítí
ja som nechcel ísť cez to sito
ako zrniečko
písku
bál som sa útisku, aby ´pán´ neriskol moje zdravie
a vyhodil ma z každých dverí, ktoré som si do spoločnosti svojpomocne otvoril
to homo hanby, ale nemalo predomnou ani za mák
ukazovalo, že som mrzák
mrzký
a na odchod brzký zo sveta mi mávalo
keď sa v pakárni z ničoho nič ´zobralo´
08.12.2024
Vymlácený sklíčka z vitráží, a mříže rezavý. Starý oprýskaný nádraží, kde vlak už nestaví. Vajgly v květináčích a tuny prachu na římsách. Zarezlý výhybky, tvý starý sny, spí utopený v kopřivách. Kolikrát sis duši spálil, když´s ty sny chtěl vyrvat ven? Kolikrát se jiní smáli tvýmu boji s osudem. Kolikrát se jiní smáli a [...]
08.12.2024
V mokrém domě náhle cesta zastavena proudy deště jsou táhlé zmokla i má žena, v šeru a v temnotě kde ze stropu kape voda sedíme tiše nehnutě věříme, že se to poddá, raději i stan v tom domě máme obklopený kalužemi i ty těžké chvíle jsou staré známé požehnané mezi všemi, po noci však přijde den absolutnem vykouzlen my půjdeme s písní dál tou [...]
08.12.2024
zľakne sa a kľakne taktne tne do živého boha pustého človeka z kapusty ktorý mu skrz prsty uniká je to asi mnemotechnika v cmote chemoterapie diskordiána, ktorému sa otvára telesná schrána aby to riskol ten mord bude sa to diať stačí vytrimac príde zima nespokojnosti jeho velebnosti kata v cele smrti chcel by praštiť hlavou o zeď tak ho prosím z omylu vyveď
Celá debata | RSS tejto debaty