Ticho nosí tvář Boha
a ta se ztrácí v nekonečném hluku a zmatku přehlcených myslí.
Ticho je odpuštění a trpělivost.
Ticho je sekunda po bolestném výkřiku.
Krvácení duše a útěcha přicházející smrti.
Ticho… je předehra
dozvuk šepotu laskavých slov po milování tak horkém,
jako dech vulkánu. Rozcuchává prameny havraních vlasů
a líbá tak něžně, že rudá láva ve tvých žilách taví všechen cit.
Ticho je procitnutí v prvním nádechu
a odpočinek ve vlahém letním dni.
Smíření. Mlčení. Čekání.
Nedokončené řádky rozepsané knihy mezi nedopalky.
Ticho je zbabělost z vyznání. Zahořklá slova na jazyku
Ticho je přívětivé
pokud věříš sám sobě.
Celá debata | RSS tejto debaty