mrzačili a pritom sa im v tvárach nenávistné pohľady zračili. .. .. ..
17. novembra 2024 14:12,
Prečítané 164x,
kristian66,
Nezaradené
nenávidím zo
svojej
smutnej
utýranej
duše
celej
nie je viac nádej
bol som ´vyvedený z omylu, že v týlu hrajem rolu´
mi kastrovali
pahýľ
nechceli nič so mnou spolu zdieľať
ma prišli zdierať
vyhrabaná v zemi mi bola diera, kde mám zaliezť
sa
neukazovať
na svetle sveta
svetovládcu
moja cesta vedie už len na hřbitov
ma strieskali ako žito
vrieskali
utrhnutí z lanca
atakovali kogito
v tranze
svojej bonanzy
ukazovali ako zanikne onan……
to bola ich ´poklona´ slušnej spoločnosti
dobráci
od kosti
mrzačili
a pritom sa im v tvárach nenávistné pohľady zračili…….
08.12.2024
Vymlácený sklíčka z vitráží, a mříže rezavý. Starý oprýskaný nádraží, kde vlak už nestaví. Vajgly v květináčích a tuny prachu na římsách. Zarezlý výhybky, tvý starý sny, spí utopený v kopřivách. Kolikrát sis duši spálil, když´s ty sny chtěl vyrvat ven? Kolikrát se jiní smáli tvýmu boji s osudem. Kolikrát se jiní smáli a [...]
08.12.2024
V mokrém domě náhle cesta zastavena proudy deště jsou táhlé zmokla i má žena, v šeru a v temnotě kde ze stropu kape voda sedíme tiše nehnutě věříme, že se to poddá, raději i stan v tom domě máme obklopený kalužemi i ty těžké chvíle jsou staré známé požehnané mezi všemi, po noci však přijde den absolutnem vykouzlen my půjdeme s písní dál tou [...]
08.12.2024
zľakne sa a kľakne taktne tne do živého boha pustého človeka z kapusty ktorý mu skrz prsty uniká je to asi mnemotechnika v cmote chemoterapie diskordiána, ktorému sa otvára telesná schrána aby to riskol ten mord bude sa to diať stačí vytrimac príde zima nespokojnosti jeho velebnosti kata v cele smrti chcel by praštiť hlavou o zeď tak ho prosím z omylu vyveď
Celá debata | RSS tejto debaty