666

Odpovíme opět se slovníkem Treccani: „Fašismus ještě a stále věří na svatost a hrdinnost, to jest jednání, v nichž nepůsobí – ani zdaleka, ani zblízka – motiv hospodářský. (…) popírá totiž rovnici blahobyt = štěstí, která by přeměnila lidi na zvířata, myslící na jedinou věc: jak se totiž dobře napást a ztloustnout, byli by tedy přivedeni na ryzí a prostý život vegetativní.“ „Svět pro fašismus není tímto hmotným světem, který se zjevuje na povrchu, v němž člověk je jednotlivcem odděleným ode všech ostatních a o sobě stojícím, a je ovládán přírodním zákonem, který ho pudově vleče k životu sobecké a chvilkové rozkoše. Fašistický člověk je jednotlivec, jenž je národem a vlastí, mravním zákonem, který semkne jednotlivce a pokolení do jedné tradice a jednoho poslání, který potlačí pud uzavřeného života v úzkém okruhu rozkoše, aby přivedl v povinnost vyšší život, osvobozený od času a prostoru: život v němž jednotlivec, odříkáním sama sebe, obětováním svých zvláštních zájmů i samou smrtí uskutečňuje onu duchovou existenci, v níž tkví jeho lidská hodnota.“