Tak či onak, jednoho dne budeme všichni nosit masky
7. novembra 2024 11:09,
Prečítané 61x,
kristian66,
Nezaradené
Ať už se v této společnosti nacházíme kdekoli, naše budoucnost se scvrkává na dvě možnosti: přijmout náš osud a pokusit se ochránit zbytky našeho zdraví a životního prostředí
, nebo se aktivně bránit, abychom přerušili katastrofu a prosadili naše vlastní řešení. Jestli existuje něco, na čem se vědci, sociologové, vojenští stratégové a obyčejní dělníci shodnou, pak je to skutečnost, že směřujeme ke globálnímu kolapsu.
Ti, kdo mají moc, se snaží využít hurikány, lesní požáry a pandemie, aby na nás uvalili stále invazivnější formy kontroly. Jejich reakce na krize vždy upřednostňují ochranu vlastních výsad a zisků, zatímco my ostatní jsme považováni za postradatelné. Nemůžeme svěřit otázku našeho přežití do jejich rukou.
Rezignujeme-li na řešení budoucnosti spojené s katastrofální změnou klimatu, rozšířeným znečištěním a ekologickým kolapsem, dříve či později budeme čelit katastrofě. Už teď jsou v některých částech světa lidé při vycházení ven nuceni nosit masky, aby se chránili před jedovatým vzduchem, toxickým odpadem nebo infekčními podmínkami.
08.12.2024
Vymlácený sklíčka z vitráží, a mříže rezavý. Starý oprýskaný nádraží, kde vlak už nestaví. Vajgly v květináčích a tuny prachu na římsách. Zarezlý výhybky, tvý starý sny, spí utopený v kopřivách. Kolikrát sis duši spálil, když´s ty sny chtěl vyrvat ven? Kolikrát se jiní smáli tvýmu boji s osudem. Kolikrát se jiní smáli a [...]
08.12.2024
V mokrém domě náhle cesta zastavena proudy deště jsou táhlé zmokla i má žena, v šeru a v temnotě kde ze stropu kape voda sedíme tiše nehnutě věříme, že se to poddá, raději i stan v tom domě máme obklopený kalužemi i ty těžké chvíle jsou staré známé požehnané mezi všemi, po noci však přijde den absolutnem vykouzlen my půjdeme s písní dál tou [...]
08.12.2024
zľakne sa a kľakne taktne tne do živého boha pustého človeka z kapusty ktorý mu skrz prsty uniká je to asi mnemotechnika v cmote chemoterapie diskordiána, ktorému sa otvára telesná schrána aby to riskol ten mord bude sa to diať stačí vytrimac príde zima nespokojnosti jeho velebnosti kata v cele smrti chcel by praštiť hlavou o zeď tak ho prosím z omylu vyveď
Celá debata | RSS tejto debaty