Z této koncepce výrazu vyplývá, že bez vyjadřujícího znaku by konkrétní vyjadřovaný postoj nemohl existovat, a to ani co do svého obsahu. Odlišný výraz by zároveň změnil vyjadřovaný význam.
akože ´obsah toho významu´?
Přirovnáme-li tělesný výraz existence k překládání textu, jednalo by se o takový překlad, který zároveň proměňuje význam svého originálu.[39] V případě dívky, která ztratila hlas, to znamená nejenom, že afonie vyjadřuje stažení ze sdíleného světa, ale také silněji že toto odmítání světa se svým projevem v symptomu obsahově dokončuje. To pomocí afonie nachází dívka způsob, jak odmítnout koexistenci s druhými lidmi. Kdyby se odmítání koexistence neprojevilo afonií, nýbrž jiným symptomem, např. alogií, změnil by se také její celkový postoj. Afonie či jiný symptom je součástí postoje, který se skrze ni vyjadřuje, a v tomto významu, jak tvrdí Merleau-Ponty, vyjadřuje tělesný znak sám sebe.
V adekvátnom vneme pociťovaný obsah je zároveň predmetom vnemu, neznamená niečo iné, stojí sám za seba
Možno povedať, že Átman je viac-menej významom. Takže potom to, čo je označované, je Brahmanom. Myslím tým identitu vedomia a vesmíru. Z toho vychádza, že význam a označenie sú v skutočnosti jedno a to isté, čo je frázou z Véd – Átman je Brahman – v klasickej hinduistickej filozofii.
význam
je predmet označenia?
Celá debata | RSS tejto debaty