OPICE NA TITANIKU: KE KOŘENŮM NAŠEHO CHOVÁNÍ
3. júna 2024 14:59,
Prečítané 100x,
kristian66,
Nezaradené
Milion let strávil člověk a jeho předchůdci v malých, jasně ohraničených a vymezených skupinách lovců a sběračů, čítajících obvykle několik desítek jedinců. Tento způsob života nás utvářel. Všechny naše vrozené programy chování se vyvinuly jako adaptace na prostředí během dlouhé doby, která tvoří 98 % naší historie.
Zvykli jsme si pečovat o děti, udržovat oheň, rvát se se zvířaty, přežít zimu, ale nezvykli jsme si pečovat o přírodu. Lovec a sběrač starší doby kamenné neměl s přírodou žádné slitování. Lovil a sbíral, mýtil a vypaloval, kdykoliv se mu to zdálo vhodné. Škody, které tím napáchal, se držely v jistých mezích, protože lidí nebylo mnoho, a proto nebyl ani důvod se omezovat. Lidstvo se vyvíjelo z malé skupiny na relativně ohromné planetě a teď je nás šest miliard na maličké planetě.
Za krátký časový úsek civilizačního vývoje posledních deseti tisíc let jsme se po biologické stránce nezměnili. Prodělali jsme sice enormní kulturní vývoj; naše emoce, pudy a způsob myšlení však zůstaly při starém. V těchto ohledech se nelišíme od našeho předka, lovce sobů z doby ledové, jsme však s naší mentalitou doby kamenné „přesazeni“ do moderní společnosti.
Člověk je naprogramován, aby spolupracoval s vlastními příbuznými a do jisté míry i s nepříbuznými jedinci, ovšem jen ve skupinách určité velikosti. A také k tomu, aby hleděl do nepříliš vzdálené budoucnosti. Proč by se naši předkové zajímali o to, co se stane za padesát let? Museli řešit mnohem důležitější, aktuálnější úkoly. Jsme zajatci archaického myšlení, které operuje jen s bezprostředními příčinami a následky. Náš rozum je sice schopen vyvodit, že ničení životního prostředí povede nakonec k naší záhubě, bezprostředně se nás to již týkat nebude, proto nám to nevadí. Na učení systémem pokus – omyl nám dnes už nezbývá čas.
Vedeni rukou přírodního výběru, snažíme se dál šířit vlastní geny a geny svého kmene. Lidská neschopnost vidět dál než za horizont několika příštích let se vymstí, stejně jako skutečnost, že nejsme programováni ke spolupráci mimo určité úzké struktury. Naše lovecko-sběračská morálka není příliš dokonalým vybavením pro třetí tisíciletí. Globální problémy vyžadují rozsáhlejší spolupráci. Člověk ne že nechce, ale není toho v současném stupni vývoje schopen.
21.11.2024
bolesť, ktorú nezvládam o rozum prichádzam skrátka a dobre sám odkázaný na seba vo svojej porobe rozheganá kraksňa negatívneho čara pol litra geňa kokaínu čiara ľudského kmeňa šťava Samsára jedným dychom sa mi do krvného obehu dostáva ťažkých kovov strava moja výbava afektu prevaha podaj mi klíč ego ma zaznáva do slova moja existencia dengľavá nemluvňa popis [...]
20.11.2024
se mu zlíbilo kedy-tedy tejrat človeka vytříbeného poldruha roka sa vyhejbal potom bejby spustil řízenou demolici ľudskej bytosti a zrovnal ma so zemou ……… kedy-tedy ma týra podle libosti nikdy nemal som dosť ´ľudskej blbosti´ hlboko ponižovaný zosmiešňovaný vypliešťal som oči plné sĺz šťal kocky pán do živého ťal na verejnosti prepieral, že som mu [...]
20.11.2024
Som zostal konsternovaný, keď mi vysvetľoval, aby som sto rokov za opicami nezaostal, a zaobaľoval ten šok do hlúpych naráźok, som mal pocit akoby mi ubalil, ale tvrdil, že len čistého vína nalil……, že sa mi plán provalil….., aby ma povalil? Aby ma spomalil? Pamäť mi zakalil? veľa vecí nasvedčovalo tomu, že ten človek ma rád nemá, ale vysvetľoval som [...]
Celá debata | RSS tejto debaty