666

Rozum musí strhnout masku překrásných slov se shnilé lebky lidského života, ukázat postrašenému lidstvu veškerou její nestvůrnost a hrůzu. Potom, až zničeny budou všechny předsudky utvořené kouzlem lstivě kroucených krásných slov, až zjeví se holá jistota, až výsměch zasáhne všechny pověry: náboženské, morální a filosofické, až lidé pochopí, že tam, nad hvězdami, nikoho není, že jsou nikým nechráněni, osamoceni a nešťastni v samé své bytnosti, pak naleznou, co jest jim dělati. Snad zničí neprospěšný svůj život, snad budou zabíjet sebe i ostatní, snad že se spojí ve skutečném bratrství osamocených, jen sobě a vzájemně si blízkých tvorů; ale ať by učinili cokoli, bude to přece jen jistota a bude lepší té nepěkné, dusící muky, jež po tolik věků už na lidstvo doléhá jako zdlouhavá, trapná, nesmyslná a omrzující agónie.