Představme si tak zvaně inteligentní tvory z vesmíru, kteří navštívili Zemi, aby se poučili o člověku. Samozřejmě se jich ihned ujímají intelektuálové. V jejich doprovodu navštíví cizinci několik koncertů. Na programu tentokrát kupodivu není Armstrong a Fitzgeraldová, ale Bach a Beethoven. Poté si cizinci prohlédnou galerie, prostudují krásnou literaturu, naučné a filosofické slovníky. Strnou v němém úžasu nad velikostí člověka.
Jak nádherný tvor je člověk, zaplesají cizinci. Jen jedno jim nejde na rozum: proč je historie těchto velkolepých tvorů plná nejbestiálnějšího krvavého řádění a nejodpornějších zločinů? Proč se z továren, nazývaných lidmi jatkami, ozývá ten nervy drásající řev zoufalství a bolesti?
Intelektuálové blekotají nebo krčí rameny.
Představme si, že cizí tvorové budou studovat člověka bez moudrého vedení intelektuálů stejnou metodou, jíž zoologové běžně studují zvířata. Náhodně pochytají několik desítek lidských exemplářů a podrobí je různým testům. Nebudou studovat mýtus, který o člověku vytvořili intelektuálové, ale člověka statistického neboli průměrného.
Nechť provedou s náhodně pochytanými lidmi běžné testy vědomostí a inteligence. O výsledcích nelze pochybovat – budou katastrofální.
Kdyby s nimi byli seznámeni intelektuálové, propadli by se studem nad mentální úrovní svých lidských spolubratří.
Inteligence a vědomosti nám ale o člověku mnoho neřeknou. Přeceňování těchto kvalit v moderní době je už samo o sobě důkazem úpadku člověka. Pro poznání a hodnocení člověka je důležitá především jeho morálka.
Uvažme následující test: po celodenním půstu budiž doprostřed hloučku zkoumaných lidských exemplářů postavena mísa vařených brambor.
Výsledek testu, všeobecná rvačka o žrádlo plně odhalí statistického člověka v jeho podstatě. Na malém modelu rázem pochopíme celé lidské dějiny. Vůbec už není zapotřebí je studovat. Vše je dokonale jasné. Nevíme nic o Buddhovi, Sokratovi a Ježíši Kristu, nic o Bachovi, Rembrandtovi či Goethovi, ale zato o člověku víme vše potřebné.
Konečně víme, co je člověk. A nezní to zrovna příliš hrdě.
Kdyby byl člověk tím, zač se chce vydávat a co si namlouvá, musel by být výsledek testu zcela jiný a zcela jinak by také musela vypadat lidská historie.
_________________________
– R. Jičín: Co je člověk zač? –
Celá debata | RSS tejto debaty