Moderní člověk prošel dlouhou cestou; zbavil se iluzí o nesmyslných článcích dřívějších náboženství. Žijeme v osvícené době. Psychiatrie učinila mílové kroky v objasnění skutečně lidské osobnosti. Žijeme v době duševního uvědomění, jaké žádný svět dosud nepoznal.
To je sice moc hezké, ale – toto nové uvědomění má jednu trhlinu. Akceptovat něco rozumově je jedna věc, ale přijmout to poctivě je něco zcela jiného. Jedním z požadavků, které psychiatrie nedokáže splnit, je potřeba od narození neodmyslitelně spjatá s člověkem: oddávat se za pomoci dogmat citovým výlevům. Člověk potřebuje obřad a rituál, fantazii a kouzla. Přes všechno dobré, co psychiatrie dokázala, oloupila člověka o zázrak a fantazii, které mu náboženství v minulosti poskytovalo.